Krmení koní

27. března 2010 v 8:34 | Sandra.Ferusova |  Koně

Výživa a krmení koní

Chceme-li, aby náš kůň podával dobré výsledky, je zapotřebí zajistit mu kvalitní plnohodnotné krmivo. Jeho množství a složení musí být samozřejmě přiměřené práci, kterou kůň vykonává.
K tomu, abychom koni poskytli potřebnou výživu, musíme znát druhy krmiv (pot tímto článkem).

Napájení koní
Kůň musí mít neustále přístup k vodě (automatické napajedlo nebo vědro v boxe). Voda by měla být pitná,zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 15°C.
Denní spotřeba vody je asi 20 - 40 L. Samozřejmě záleží na pracovním zatížení, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky. Před prací kůň nemá dostat velké množství vody, to platí především u koní dostihových.
Hlavně ale musíme vědět, že nesmíme napájet koně bezprostředně po výkonu a koně zpoceného. Tomu podáme nejprve trochu sena a teprve potom můžeme napojit.


Při krmení koně bychom se měli řídit určitými zásadami:
  • dodržovat dobu krmení
  • při krmení koně nerušit
  • krmit vícekrát denně menšími dávkami (nejčastěji 3x) a to: ráno (1/3 jádra, 1/4 objemné píce), odpoledne (1/3 jádra, 1/4 objemné píce) a večer (1/3 jádra, 1/2 objemné píce)
  • po krmení nechat koně alespoň 1 - 1 1/2 hod v klidu


    Příklad denní krmné dávky sportovního a rekreačního koně:

    Sportovní kůň
    Oves - 5 - 7 kg, seno - 8 kg
    Otruby, kukuřičný šrot nebo jiné příměsi - 1/2 kg
    Vitamíny - např. EFFOL CONDI - odměrku do ovsa
    Mrkev (v zimním období) - 2 - 3 kg

    Rekreační kůň
    Oves - 4 - 6 kg, seno - 6 - 7 kg
    Otruby pšeničné nebo jiné příměsi - 1/2 kg např. každý druhý den
    Vitamíny - podle aktuálních potřeb
    Mrkev (v zimním období) - 2 kg


    KRMENÍ TAŽNÝCH KONÍ
    Jak už bylo zmíněno, koně krmíme podle druhu práce a zátěže.

    Krmení by mělo být:
    1. Individuální - tzn. každý kůň by měl mít vlastní složení krmné dávky (dle výkonu)
    2. Krmíme 3x denně a základ krmné dávky by měla tvořit objemná krmiva
    3. Poměr jadrných krmiv by měl být následující:
  • ráno 2/7
  • v poledne 2/7
  • večer 3/7
    4. Oves zkrmujeme celý, ostatní jadrná krmiva šrotovaná + smíchané s řezankou. Směsi ovlhčujeme vodou nebo melasou.
    Poměr jadrných krmiv s řezankou
    • pracovní klid
    1 : 2
    • lehká práce
    1 : 1 a 1/2
    • střední práce
    1 : 1
    • těžká práce
    1 : 0,5

    5. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný


    Přibližné krmné dávky pro tažné koně


    Zimní krmné dávky v KGLetní krmné dávky v KG
    Hmotnost koněDruh práceJádroSenoSlámaŠtavnatéJádroSenoSlámaZelená píce
    500 kgpracovní klid0,853,535,50,85---319

    lehká práce1,605,5381,601327

    střední práce2,47,539,52,41,5327

    těžká práce3,308,53103,304322
    600 kgpracovní klid14,53,56,51---3,522

    lehká práce1,806,53,591,8013,530

    střední práce2,683,5102,623,530

    těžká práce3,693,510,53,64,53,524
    700 kgpracovní klid1,205471,20---425

    lehká práce2741021,5433

    střední práce2,88,54112,82,5433

    těžká práce3,89,5411,53,85426

    A ještě upřesnění k rozdělení práce:
  • Pracovní klid - je když kůň nepracuje, většinu dne je ve stáji nebo ve výběhu
  • Lehká práce - pracovní doba je kratší než 8 hod, je to práce bez námahy
  • Střední práce - kůň pracuje ve stížených podmínkách, jsou zvýšené nároky na pracovní energii, tempo je větší, jsou kratší přestávky a kůň pociťuje mírnou únavu
  • Těžká práce - trvá déle než 8 hod, jsou kladeny značné nároky na pracovní energii, těžké pracovní podmínky, kůň je velmi unaven a dochází k úbytku živé hmotnosti


    KRMENÍ CHOVNÝCH KLISEN
    U chovných klisen rozlišujeme období první a druhé poloviny březosti, neboť plod se nevyvíjí stejnoměrně. Větší pozornost je třeba věnovat klisně zejména až v druhé polovině březosti, ale nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla ohrozit vývoj plodu v kterémkoliv stádiu vývoje.

    Přesto bychom se měli vyvarovat po celou dobu březosti krmení těmito krmivy:
  • velmi nebezpečné je vadné nebo zkažené krmivo
  • není vhodné krmit ani čerstvým, plesnivým nebo zapařeným senem
  • nepodáváme také špatně zkvašenou siláž, nahnilé okopaniny, žitné otruby (námel). Vyřadíme taky žluklé, ztuchlé zrniny.

    Krmná dávka by klisně měla poskytnout hlavně dostatek hodnotných bílkovin, kostitvorných minerálních látek, karoten a vitamíny B, D, A. Klisny krmíme 3x denně.

    Zhruba 2 - 3 týdny před porodem podáváme MASH, který má mírně projímavé účinky - tím zabráníme trávicím poruchám - zácpě.
    Příprava MASHE:
    • 1,25 L horké vody

    • 1,50 kg ovsa

    • 0,25 kg pšeničných otrub

    • 0,05 kg lněného semínka

    Klisnu pravidelně čistíme, mírný pohyb povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus.

    Před porodem snižujeme dávky objemných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.

    Po porodu dáváme MASH, zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.

    Tvorbu mléka podporujeme přídavkem krmných okopanin (krmnou mrkví) i slunečnicovými pokrutinami. V době kojení se nemá krmná dávka měnit.
    V době, kdy klisnu znovu zapouštíme (7 - 11 den po porodu) zkrmujeme kvalitní seno, naklíčený oves (vit. E), pšeničné otruby, mrkev (provit. A), siláž, sušené kvasnice (vit. D, B).

    Napájení klisen - studená, závadná voda může způsobit potrat.

    Pastva klisen
    • má značný vliv na další zabřeznutí

    • pro kojící klisny je optimální výživou, blahodárně působí sluneční záření a pohyb na čerstvém vzduchu

    • denní pastevní dávka je kolem 30 - 40 kg pastvy. Přidáváme denně 1,5 - 3 kg ovsa.


    KRMENÍ HŘÍBAT
    První výživou hříběte je zhruba asi 5 dní mlezivo, které se potom upravuje na běžné mateřské mléko. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu, poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Proto pokud je klisna v práci, provádíme přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
    Zhruba asi 4. den vypouštíme hříbě s klisnou do výběhu.
    Pokud klisna produkuje málo mléka, přikrmujeme kravským nebo kozím mlékem. V případě, že hříbě osiřelo, je nutné mu zajistit náhradní zdroj potravy. Nejúčinnější a nejlepší je umístit hříbě u náhradní klisny. Neseženeme-li klisnu, můžeme zkusit sehnat kozu. Ta může hříbě odchovat, neboť její mléko má stejné složení jako kobylí. A nemáme-li k dispozici ani kozu, krmíme hříbě ředěným kravským mlékem v poměru 1 : 2. Zde je nutno dodržovat hygienické požadavky, čistotu a teplotu. Hříbě krmíme každé 2 hod. čerstvým mlékem.

    Zhruba od 3. týdne začneme hříbě přikrmovat mačkaným ovsem a lučním senem.
    Koncem 2. měsíce - je to 1kg sena + 1 kg ovsa
    Koncem 3 . měsíce - 2 kg sena + 1 kg ovsa
    Mezi 4. - 5. měsícem - 3 kg sena + 2 kg ovsa
    Seno i mačkaný oves zkrmujeme nejlepší jakosti. Oves nikdy nemačkáme do zásoby! Mladým hříbatům podáváme buď celé vajíčko nebo vaječný bílek.
    Okolo 6. měsíce provádíme odstav. V tuto dobu začneme s přikrmováním okopanin - krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou - vše podáváme strouhané. Jestliže hříbě začne žrát zeď nebo hlínu, znamená to, že v jeho krmné dávce je nedostatek minerálií a stopových prvků, kterými musíme krmivo doplnit. Hříbata krmíme nejméně 4x denně.

    Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo (oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semínko, pokrutiny, krmnou mrkev, krmnou řepu). Nejvhodnější je pastevní porost, neboť je bohatý na zdroj bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Taky pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční záření má blahodárný vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.
    Asi ve 2. - 3. měsíci (v prvním pastevním období) začínají hříbata pastevní porost spásat.
    V druhém pastevním období přikrmujeme senem a ovsem. Konec druhého pastevního období spadá zhruba do stáří 18. měsíců, kdy jsou hřebečci i klisničky již dobře vyvinuti.
    Krmí se:
    • 5 - 10 kg sena

    • 2 - 4 kg jádra

    • 3 - 5 kg okopanin
    Dvouletým hříbatům snižujeme jádro až na 2 kg, seno se nemění.

    A opět pár zásad při krmení:
    1. Nejoptimálnější je tedy pastevní odchov hříbat
    2. Jadrná krmiva zkrmujeme individuálně
    3. Do 18. měsíců podáváme jádro mačkané, drcené a nepodáváme slámu
    4. Při stájovém krmení nedáváme objemná krmiva do žebříků, aby hříbata neprohýbala hřbet


    KRMENÍ PLEMENNÝCH HŘEBCŮ
    U plemenných hřebců je nezbytný pastevní odchov, protože na optimální funkci všech orgánů má vliv racionální výživa, pohyb a přiměřená práce.
    Zhruba 1 - 1,5 měsíce před připouštěcím obdobím se přidá jádro a objemná krmiva se sníží.

    Nejvhodnější je: luční, vojtěškové, jetelotravní sena, pšeničné otruby, bob, okopaniny a jádro.

    V intenzivní pohlavní činnosti se jako doplněk přidává odstředěné mléko, krevní moučka a krev.


    Krmné dávky pro plemenné hřebce při střední práci


    Zimní období (v KG)Letní období (v KG)
    Hmotnost hřebceObdobíJádroSenoSlámaOkopaninyJádroSenoSlámaZelená píce
    500 kgmimo připouš. období2,7081,572,705,51,516

    v připouštěcím období3,208,501,54,54,709---7
    600 kgmimo připouš. období3,1091,57,53,106218

    v připouštěcím období3,609,525,53,608,529,5
    700 kgmimo připouš. období3,301028,53,306,5220

    v připouštěcím období5,8011---75,8011---8
    800 kgmimo připouš. období3,7011293,7072,522

    v připouštěcím období6,4012---7,506,4012---9


    Druhy krmiv



    OBJEMNÁ KRMIVA
    SENO
    Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu.
    Zkrmuje se celé nebo jako řezanka.
    Řezanka

    Jakost sena závisí:
    • na složení
    • hodnotné trávy jsou - bojínek luční, kostřava luční, jílek, lipnice, pýr, psineček,...

    • méně hodnotné - např. psárka luční

    • nevhodné - metlice, rákos,...
    • době sklizně - nejvhodnější doba kosení je začátkem květů
    • vývojové fázi
    • sušení - sušíme buď na zemi, na sušácích nebo uměle (horkým nebo studeným vzduchem)
    • uskladnění - v suchých prostorách

    Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy).


    Druhy sena:
    Luční
    • je nejvhodnější, z minerálních látek obsahuje nejvíce Ca a P, z vitamínů D, E a B. Otava má méně vlákniny, ale více živin.
    Lesní
    • je špatně stravitelné, krmíme jím jen nouzově
    Kozí
    • je to seno ze zamokřelých luk - je kyselé a ostré
    Jetelové
    • je bohaté na vápník a karoten
    Vojtěškové
    • bohaté na vápník, minerální látky, karoten, vit. E a má vysoký obsah bílkovin. Je vhodné ho zkrmovat s lučním.
    Vičencové
    • musí být zkrmováno po odkvětu, je dřevnaté


    KRMNÁ SLÁMA A PLEVY
    Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná.
    Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou.
    Kvalita slámy:
    • nesmí být shnilá a zapařená

    • z polehlého obilí

    • nezkrmujeme ihned po sklizni
    Plevy
  • je to krmení, které se používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním zatížení.
  • nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy luskovin
  • méně vhodné - ječné plevy
  • nevhodné - žitné
    Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by mohly poranit sliznici.


    ZELENÁ PÍCE
    Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou.
    Není vhodná pro dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných koní.
    Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu.
    Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty.
    Omezeně můžeme použít řepné skrojky.


    SILÁŽOVANÁ KRMIVA
    Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená.
    Nejvhodnější je siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
    Kyselost siláže můžeme snížit přidáním minerálních látek (např. mletým vápencem, plavenou křídou).


    KRMNÉ OKOPANINY
    Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin).
    Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby.



    JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ

    Zrniny obilovin

    OVES
    Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu.
    U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu.
    Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí.
    Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce "potit". Hektolitrová hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná hodnota.
    Oves

    JEČMEN
    Používá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata.
    Zkrmuje se šrotovaný, spařený.
    Ječmen

    ŽITO
    Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat.
    Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou.


    KUKUŘICE
    Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně.
    Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou.
    Kukuřičné vločky

    PROSO
    Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.


    Zrniny luštěnin

    Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a máčené.


    BOB
    Je vhodný pro tažné koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg. Zkrmuje se máčený.


    HRÁCH
    Krmná dávka je 10 - 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako bob.


    SÓJA
    Je vhodná pro hříbata.


    Semena olejnin


    LNĚNÉ SEMÍNKO
    Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti.
    Podává se ve vařeném a spařeném stavu.
    Lisované lněné semínko



    KRMIVA PRŮMYSLOVÁ

    Jsou to zbytky po úpravě zemědělských produktů. Patří sem:


    SUŠENÉ CUKROVARSKÉ ŘÍZKY
    Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené.
    Granule cukrové řepy

    SUŠENÉ BRAMBOROVÉ VLOČKY
    Zkrmují se máčené, namíchané s řezankou.


    LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ ŠROT
    Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i pro hřebce. Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den.
    Zkrmuje se vařený.


    PŠENIČNÉ OTRUBY
    Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH.
    Otruby

    ŽITNÉ OTRUBY
    Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen potrat).


    SLADOVÝ KVĚT
    Získává se ze správně usušeného ječmene, má dietetické účinky.
    Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3 kg.


    MELASA
    Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke zchutňování krmné dávky.
    Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4.
    Melasové krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze.
    Melasa

    TVAROVANÁ KRMIVA
    To jsou brikety a granule. Rozlišujeme 3 základní druhy:
  • Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel, vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma.
  • Doplňkové krmné směsi - jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s ostatními krmivy.
  • Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku. Nic víc se nepřikrmuje.
    Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30 mm.

    Kompletní složení granulované krmné směsi:
    - oves 20%
    - ječmen 15%
    - sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7%
    - obilní klíčky 10%
    - pšeničné otruby 18%
    - vojtěšková moučka 25%
    - krmná sůl 1%
    - hipovit 2%
    - cukr 2%
    GranuleHrubá směs



    KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU


    MLEZIVO
    Je to první výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na složení normálního mléka.


    SUŠENÉ MLÉKO
    Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah tuku.


    MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY
    Mají svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den. Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu.
    Zkrmuje se jako přídavek ke glycidovým krmivům.


    RYBÍ TUK
    Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými krmivy.
    Rybí tuk

    TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE
    Jsou důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových koní.



    MINERÁLNÍ KRMIVA


    PÍCNÍ VÁPNO
    Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus a den.


    PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC
    Vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50 g/kus.
    Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování siláže.
    Vápencová moučka

    KRMNÁ SŮL
    Je zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak (srdeční činnost).
    Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den.
    Krmná sůl

    HIPOVIT
    Je to minerální krmná přísada - koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé hmotnosti.



    VITAMÍNY

    Usměrňují pochody v organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu, nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích.


    Rozpustné v tucích


    VITAMÍN "A"
    Nachází se v krmivu jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg.
    Avitaminóza způsobuje:
    • poškození epitelů sliznic

    • rodí se slepá mláďata, mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy rovnováhy


    VITAMÍN "D"
    Koni je dodán rybím tukem, lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit rachitis (křivici).


    VITAMÍN "E"
    Je důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený oves,...


    VITAMÍN "K"
    Je důležitý pro srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou srážlivost.


    Rozpustné ve vodě


    B - KOMPLEX
    Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys. nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a jetelovém seně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 good-holky-z-tenisu good-holky-z-tenisu | 28. března 2010 v 17:02 | Reagovat

Wow, to je ale dlouhej příspěvek! Supeeer!!!

2 Sandra.Ferusova Sandra.Ferusova | E-mail | Web | 30. března 2010 v 18:06 | Reagovat

[1]:Dík,vy máte taky skvělej blog WOW zža ten můj blog nestojí šetřete slova.Okay?=)

3 Milek Milek | 23. července 2015 v 12:04 | Reagovat

Mňam pamlsky pro koně, které budou tou nejlepší odměnou:

http://www.equiservis.cz/vybaveni-pro-kone/krmiva-pamlsky-soli/pamlsky/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama